Největší město istrijského poloostrova je Pula. Jeho kořeny se vážou k báji o plavbě Argonautů. To, co je však již doložené je osídlení ilyrským kmenem Histrijců v 6. století př.n.l. na které navázali Římané. Římský císař Augustus zde založil kolonii „Colonia Iulia Pollentia Herculanea“, z čehož pochází i dnešní název města. Ve 14. století se pak města zmocnily Benátky, ale nepřinesly mu nic dobrého. Počet obyvatel se dokonce tak zmenšil, že nechybělo mnoho a Pula zcela zanikla. Lze tedy říci, že převzetí města Rakouskem bylo pro místní vlastně výborným počinem. Pula se tím totiž stala hlavním rakouským válečným přístavem, což jí přineslo nebývalý rozvoj. Dalším „vlastníkem“ se pak stává Itálie. To ale městu přineslo ve 2.sv.válce těžké bombardování, kdy skoro polovina města byla zničena. V roce 1947 se pak město stává součástí Jugoslávie, aby v dobách nedávných přešla pod Chorvatsko. Skoro se až nabízí otázka, kdo bude příštím vládcem a správcem.
Nejvíce památek se váže k římskému období. Jednoznačně nejslavnější budovou pak je amfiteatr pocházející z 1. st.n.l. Bývá řazen mezi nejzachovalejší římské stavby. Ve své době pojal až 23 tisíc diváků. I přes jistou devastaci v době, kdy zde vládli Benátčané (používali stavební materiál pro své paláce) si palác udržel svoji podobu, takže dnes se zde koná mnoho kulturních akcí. V podzemních prostorách se nachází muzeum věnované historii pěstování oliv včetně exponátů vázajících se k římskému období. Součástí římského opevnění se stala Herkulova brána a Dvojitá brána postavené v 1. a 2. st.n.l. Návštěvníci města také často vyhledávají triumfální oblouk rodiny Sergiů a dále pak římskou mozaiku na dvorku obytného domu. Dostanete se k ní z ulice Sergijevaca po šipkách.
Mezi mladšími památkami je pak nutné se zmínit o Mariánské katedrále u nábřeží a kapli parekklésion. Ve městě můžete navštívit i několik muzeí (archeologické; historické muzeum Istrie; Augustův chrám s antickými plastikami).
Nejvíce návštěvníků jezdí do Puly a jejího okolí však kvůli koupání. Místní pobřeží je hodně členité, pláže jsou občas doplněny i o betonové desky. Jako na celém jadranském pobřeží je při koupání používat boty do vody kvůli nebezpečí zranění způsobené ostny mořských ježků.
Návštěvníci zde mohou najít veškerá zařízení, která jsou dnes považována turisty za standard – počínaje potápěčskými centry, přes půjčovny vodních skůtrů až po možnosti najmutí si jachet.
