je největším a také nejkrásnějším novozélandským parkem. Nekonečné hřebeny hor se střídají s deštným pralesem, náhorní plošiny zdobí mokřady, ledovci vyřezaná údolí zaplňují obří jezera. Jak chapadla chobotnice je čtrnáct fjordů vklíněno hluboko do vnitrozemí. Civilizace se zde střetává s absolutní divočinou, s rozeklanými skalními štíty a neprostupným podrostem pralesa, kam na mnohá místa lidská noha dosud ještě nevkročila.
Branou do národního parku je městečko Te Anau. Leží na břehu jezera, které je na Novém Zélandu rozlohou (344 km2) druhé největší a s maximální hloubkou 417 m pak největší co do objemu.
Žije tam a v širokém okolí přibližně 3000 obyvatel a pro mne je již řadu let druhým domovem. Je přirozeným zázemím zdejších farmářů a jejich farem a střediskem veškerých turistických služeb pro návštěvníky parku. Vyhlídkové lety vrtulníkem, lov zvěře z vrtulníku a rovněž i dopravu osob a materiálu pro správu parku poskytuje místní firma, kterou vlastní zkušený pilot Kim Hollows. Nechal rovněž postavit místní kino, které je chloubou městečka. Kromě klasických filmů se zde promítá nádherný třicetipětiminutový umělecký dokument „Ata Whenua“, který diváka zavede nad nedostupné oblasti národního parku, nad ledovce a zrádné útesy na pobřeží. Film produkoval rovněž Kim Hollows a letové záběry jsou z jeho vrtulníku.
Fiordland je znám zejména díky fjordu Milford Sound a jeho dominantě, 1683 m vysoké hoře – útesu Mitre Peak, který svým tvarem připomíná biskupskou mitru. Přístupný je po silnici Milford Road, lodí po moři nebo pěšky populární stezkou Milford Track, což byla až do roku 1954, kdy byl dobudován silniční tunel, jediná schůdná cesta. Na 120 km dlouhé silnici z Te Anau do Milford Sound platí rčení “cesta je cíl”. Nádherná vyhlídková trasa se klikatí údolími mezi horami, pabukovými lesy, podél jezer a horských řek. Nesčetné krátké vycházky a několik delších túr vybízí k zastavením. Určitě je co prozkoumávat nejméně na den, osobně se přimlouvám za několik dní. Sám se každý rok několikrát vydávám do okolí silnice objevovat nová místa a užívat si nezapomenutelných výhledů a naslouchat zvukům lesa.
Silnice vede údolím řeky Eglinton, kde ochrana původních druhů fauny patří mezi nejvyšší priority v rámci celého Nového Zélandu. Zejména se musí udržovat stavy lasiček, krys, posumů a koček na minimálních počtech. Jen tak přežijí původní druhy ptactva a netopýrů. Výsledek této nepřetržité a náročné práce je obdivuhodný. Pamatuji si, že před deseti lety bylo obtížné slyšet, natož vidět papoušky kaka nebo kakariki. Dnes jsou slyšet poměrně často a při troše trpělivosti i vidět. Také další druhy zde požívají ochrany, a tak lze poměrně snadno spatřit květosavku novozélandskou (bellbird) nebo lejsčíky – dlouhonohého a novozélandského (robin a tomtit).
Regulace stavu nežádoucích predátorů se provádí především pomocí pastí, které je nutné pravidelně kontrolovat a znovu aktivovat. Na této ochraně původních druhů se podílí i naše CK True Travel Nový Zéland. Sponzorujeme nákup nových pneumatických samospouštěcích pastí, které se po usmrcení predátora samy opět automaticky až dvacetkrát natáhnou, takže se podstatně sníží náklady na obsluhu a zvýší se efektivita odchytu predátorů. Dosud se totiž každá past po zabití predátora musela natáhnout ručně (podobně jako známé pastičky na myši), přičemž průměrný interval kontroly byl dva měsíce, a tak past často mohla dlouho ležet bez užitku.
Ale zpět k aktivitám. Fiordland nenabízí jen krásné výhledy a vycházky, ale také několikadenní túry – jako jsou například Milford, Kepler, Routeburn, Hump Ridge nebo náročný Dusky Track. Rovněž vyhlídkovou plavbu po Milford Sound si snad nikdo nenechá ujít. K hlubšímu poznávání je třeba loď pro plavby po dalších fjordech. Celodenní výlet přes jezero Manapouri a po Doubtful Sound je příjemnou alternativou k někdy přelidněnému Milfordu. Mezi opravdové lahůdky patří dvoudenní a vícedenní plavby. Během týdenní plavby lze například spatřit polovinu fjordů nebo podrobněji prohlédnout jeden nebo dva z těch větších. Takové plavby se však musí rezervovat dlouho dopředu, jejich počet je omezený.
Lety vrtulníkem, malým letadlem nebo hydroplánem jsou další možností jak spatřit krásnou krajinu Fiordlandu. Let vrtulníkem nabízí nejkrásnější pohledy z ptačí perspektivy jaké znám. Létání v zimě a na jaře je navíc dokreslené sněhovou pokrývkou hor. Po řekách Waiau a Wauraurahiri se můžete prohánět v tryskovém člunu. V okolí parku se lze projet na koni nebo prozkoumat okolí Te Anau, Manapouri a Borland Road na kole. Vyhledávaným cílem je rybolov. Sjíždějí se sem zejména muškaři z celého světa. A pak je zde ráj pro lovce. Jeleni se v národním parku řadí mezi škůdce, a proto je jejich odstřel vítán.
Ať plánujete cestu na Nový Zéland na týden nebo na měsíc, Fiordland by ve vašem itineráři neměl chybět. Spatřit fjordy s nekonečnými pásy hor a projít se takřka pohádkovým pralesem patří mezi nejsilnější zážitky.
