Musím přiznat, že na Švédech se mi líbí jak dokážou být hrdí na svou historii a umí využít jak přírodního, tak historického dědictví bez pompézností. Já osobně miluji historii a když už ve Švédsku žiju, tak se snažím historii lépe poznat. Možná i proto, abych lépe pochopil mé nové kamarády či kolegy v práci. Snažím se tedy navštěvovat místa, která mi o historii něco řeknou. Jedním takových kouzelným místem jsou Mrtvé vodopády, ve švédštině Döda fallet.
Nenápadné, tiché, skromné, ale fascinující je místo, kde se döda fallet nachází. Všude dřevo kamení, pohoda a vlídní lidé. Vstupné za hubičku. Co to, ale döda fallet je? Pojďme nakouknout trochu do historie.
Na řece Indalsälven mezi městy Östersund a Sundsvall v Ragunda kommuns leží legendární mrtvé vodopády Döda fallet. Skutečná historie vodopádu začala už na konci poslední doby ledové, před asi 9.000 lety.
Přes pískové a hlíněné usazeniny se tenkrát vytvořil hřeben. Tento hřeben bránil průtoku řeky Indalsälven a ta si proto našla jinou cestu a tak vznikly velké a divoké peřeje Storforsen s mnoha vodopády. Nad těmito pořejemi se vytvořilo jezero Ragundasjö, které bylo 25 kilometrů dlouhé a mělo rozlohu shruba 1.600 ha.
A právě storforsen byly velkým problémem při splavování dřeva po řece Indalsälven do pil v okolí města Sundsvall. Tyto peřeje byly natolik silné a divoké, že většina dřeva se zničila. Tehdy začali lidé uvažovat jak se těmto peřejím vyhnout. Rozhodli se tedy, že osloví muže jménem Magnus Huss, který žil v Sundsvallu a ten dostal za úkol roku 1793 problém se splavováním dřeva po řece vyřešit.
Hlavní myšlenka této mise byla zaměřena na odklonění části vody z mohutných peřejí a vodopádů, tak aby se zabránilo rozbití dřeva. Hodně místních lidí ovšem bylo skeptických a Hussův projekt byl několikrát sabotován. V roce 1975 měl Huss hotové plány, ale právě tyto sabotáže měly na svědomí roční opoždní celého projektu.
Co se jedné noci vlastně stalo?
„To vypadá jako kdyby tady zlo zuřilo se sněžným pluhem…“, tak to alespoň popsal Haqvin Frisk z Ragundy, když poprvé viděl spoušť, která vznikla vyprázdněním jezera. Jarni tok byl roku 1796 neobvykle silný.
Když se Frisk a další obyvatelé Ragundy probudili ráno z 6. na 7. června 1796, tak se jim naskytl hrůzostrašný pohled na okolí svých domovů. 25 kilometrů dlouhé jezero Ragundasjö (pozn.: sjö je švédsky jezero) se během noci zcela vyprázdnilo. Domy, pily, stromy, pole, louky a dokonce i celé ostrůvky byly odplaveny přívalovou vlnou, a to co zůstalo byl jen vysušený kamenný vodopád a zablácené a páchnoucí dno jezera.
Řeka Indalsälven, která ztratila svůj původní směr se tak neklidně kroutila bahnem. Kdyžřeka změnila směr, tak také zmizel průtok do mocných peřejí Storforsen a tím Storforsen utichl navždy a zrodil se Döda fallet.
Břehy jezera, které už nebyly podpřeny vodní masou, hrozily zhroucením a tím také hrozilo, že masa kamení a hlíny pohřbí vše co jí bude stát v cestě. To se také v několika následujících letech po katastrofě stalo.
Pojďme ovšem ještě zpět k oné osudné noci. Celá událost, tedy vyprázdnění 25 kilometrů dlouhého jezera, trvalo od deváté hodiny večerní do jedné hodiny v noci, tedy čtyři hodiny. Tou dobou samozřejmě většina obyvatel spala ve svých domovech. Naštěstí při této katastrofě nikdo o život nepřišel, ale osudy lidí, kteří málem o svůj život přišli, se rychle šířily do okolí.
Jedním z těch šťastných byla i Anna z Bispgården, která ten večer seděla doma na podlaze a pletla proutěné koše. Po chvíli si všimla, že okraje její sukně jsou mokré. To už si začala uvědomovat, že do jejího domu přes podlahu teče voda. Ve stejnou chvíli se ovšem v jejím domě objevilo několik místních lidí a vyvedli ji z chalupy ven, čož bylo těsně před tím než se začal její dům pohybovat a za pár okamžiků byl spláchnut obrovskou přívalovou vlnou.
Po letech se z místa po jezeře stala úrodná dolina. Nové koryto bylo vhodné pro splavování dřeva a původní peřeje utichly a zůstaly mrtvými navždy.
Kdo byl Vildhussen
Jeho jméno bylo Magnus Huss, se narodil 18. dubna 1755 v obci Storboda ve Västernorrland a zemřel pravděpodobně 23. června 1797. Pracoval jako méně úspěšný obchodník v Sundsvallu. Přezdívku Vildhussen, tedy divoký Huss, si právě vysloužil díky jeho nechtěnému podílu na protržení hřebenu, který držel jezero Ragundasjö. Byl energetický a koncepční, vlastnosti které se mu staly cennými, ale i smrtelnými.
V létě roku 1797 Vildhuss zemřel v řece Indalsälven v lodi. Podle pověstí to právě byli místní lidé, kteří Hussovi schovali vesla a vytlačili jeho loď z břehu na rozbouřenou řeku. Jeho tělo se našlo mnoho kilometrů od místa kde na lodi začal svou poslední cestu. Byl pohřben na hřbitově u kostela Liden Kyrka.
Související články
- V blízkosti Döda fallet můžete navštivit i Thajský pavilon na počest krále Chulalongkorna v Utanede.
- O kostele kde je Magnus Huss – Vildhussen pochován si můžete přečíst v článku Liden Gamla Kyrka, Västernorrland
Zdroj
- Oficiální webové stránky přírodní rezervace Döda fallet.
Pavel Stančo | O Švédsku.cz | www.osvedsku.cz