Kdo jezdí do zahraničí s cestovní kanceláří, obvykle má vše zařízeno a jen si užívá cesty. Sice se nemusíte o nic starat, zase ale nemáte volnost. Proto řada lidí cestovku nikdy nepoužívá a vše si pěkně zařídí sami. Žádný problém. A nemusí to být jen dovolená v Chorvatsku či ve Francii, sami se můžete klidně pustit i do vzdálenějších destinací, Jako jsou třeba Spojené státy. Pokud se rozhodnete poznat USA ve vlastní režii, brzy pochopíte, že bez auta to není to pravé. Jistě, auto není podmínkou, můžete klidně cestovat jen vlakem nebo autobusem. Sám mám zkušenost, že jsem Ameriku dva týdny objížděl Greyhoundem a byl to velkolepý zážitek, kdy jsem si cestu musel naplánovat tak, abych skoro každou noc mohl strávit v autobuse. Toto je jistě možná varianta, ale pak uvidíte z Ameriky hlavně města. A upřímně řečeno, až na pár výjimek nejsou americká města moc zajímavá. To, co většinu lidí táhne do USA je jednoznačně příroda. A k tomu již auto potřebujete. Pokud budete v Americe delší dobu, můžete si koupit auto svoje. Má to své klady i zápory, tomuto tématu jsem se již věnoval před lety, zájemci si o tom mohou přečíst zde. Máte ještě možnost, že vám auto půjčí kamarádi nebo příbuzní, kteří v USA žijí. Pokud nikoho takového nemáte, nezbude vám nic jiného, než si auto půjčit.
Auto si můžete objednat již z domova, zrovna tak to ale můžete udělat na místě. Pokud máte jasnou časovou představu, kdy budete auto potřebovat, je myslím jednoznačná volba udělat objednávku již před odletem. V Americe existují stovky či snad i tisíce půjčoven. Vedle renomovaných globálních značek jsou tam i významné americké společnosti. Na trhu pak existuje i spousta menších firmiček, kde při troše úsilí najdete lepší podmínky než u těch předešle jmenovaných. Je to samozřejmě jen na vás, čemu dáte přednost a na co stačí váš rozpočet. Já bych ale raději dal přednost zavedenějším značkám. Ta výhoda spočívá v tom, že snadněji vyřešíte problémy, ke kterým může dojít (nehoda, krádež, nefunkčnost vozidla apod.). Přesto je vždy dobré být obezřetný. Zaměřte se zejména na toto:
- Kde si auto rezervovat
Dnes asi většina cestovatelů bude vše zařizovat přes Internet. Zde se nemůžete moc splést. Můžete zkusit získat balíček letenka + půjčení auta, ale jsem spíše skeptický k tomu, že takovýto balíček od jednoho subjektu (např. prodejce letenek) získáte levněji, než když si obě položky koupíte zvlášť
- Kdy si auto rezervovat
Obvykle platí, že rezervace s několika měsíčním předstihem bude cenově výhodnější než to samé na poslední chvíli. Kromě toho, pokud na to máte čas a chuť, sledujte v nějakém časovém období internetové půjčovny/srovnavače. Brzy zjistíte, že společnosti občas pružně mění ceny jednotlivých typů vozů u různých půjčoven. Pokud tedy můžete, chvíli vyčkejte a pozorujte trh. Kromě toho je zřejmé, že na konečné ceně bude hrát podstatnou roli i to, jestli si auto budete půjčovat v hlavní turistické sezoně nebo mimo ni.
- Kde si auto vyzvednout, kam ho vrátit
Pochopitelně nejjednodušší je si auto vyzvednout přímo na letišti. Pokud si to budete rezervovat už z Evropy, neměl by to pro vás být cenový handicap. Pokud ale auto chcete hledat až v USA, je lepší hledat kanceláře půjčoven v centru města, než na letišti, kde byste spíše zaplatili vyšší cenu. Dobře zvažte i místo odkud si budete auto půjčovat a kde ho vracet. Nemusí to být totiž to samé místo. Při vracení do jiné kanceláře se ale nejdříve ujistěte, jestli nebudete platit příplatek za tuto službu (tzv. drop fee). Opět platí, že rezervace z Evropy vás může od tohoto ochránit. Také záleží, jak velkou a renomovanou společnost si vyberete. Ty velké budou mít hodně kanceláří, nějaké garážovky s tím budou mít spíše problém. Ujistěte se, kam s autem můžete cestovat. S velkou pravděpodobností u velkých společností můžete bez problémů jezdit po území USA. Možnost cesty do Kanady nebo Mexika si ověřte
- Podepisujeme smlouvu
Pokud si budete půjčovat auto přes nějaký významný internetový portál, je možné, že budete mít smlouvu i v češtině nebo v něčem, co se češtině poměrně blíží. V samotných Státech na vás bude ale čekat smlouva v angličtině. Rozhodně si smlouvu pořádně přečtěte a snažte se jí pochopit (jistě, právnická angličtina, to je lahůdka). Protože když nastane problém, platí vždy to, co jste podepsali a ne to, co vám případně někdo nasliboval
- Jaké auto si objednat
Výběr auta není zase tak složitá záležitost, jen je zapotřebí k tomu přistoupit se selským rozumem. Zvažte, kolik lidí chcete do auta nacpat. Uvědomte si, kolik máte zavazadel. Opravdu se vám tam všechna vejdou? Amerika je veliká, čekají vás spíše vzdálenosti větší než malé. Proto trochu toho pohodlí si zasloužíte, přeci nechcete přijet někam totálně rozmlácený, to se vám pak na nějakou pěší túru ani nebude chtít. Vaši volbu auta učiněnou v Evropě můžete na místě změnit. Tedy ve smyslu, že budete chtít lepší auto. Nechte si ukázat, co mají a kolik budete muset doplatit. Je to ale dvojsečné. Kamarád si na místě vybral větší auto a musel doplácet značnou částku, rozhodně více, než kolik by za stejné auto zaplatil, pokud by si ho vybral rovnou. Pokud se vám stane, že velikost vašeho auta nemají, klidně si vezměte auto větší, ale rozhodně za tento up-grade již nic neplaťte.
V Americe vám nezbude v podstatě nic jiného, než si půjčit auto s automatickou převodovkou. Pouze zarytí motoristé na tuto vymoženost budou nadávat. Zejména pokud se někde cukáte v zácpě je to příjemné. Samotné ježdění s automatikou není problematické. Kdo s tím nemá zkušenost – doporučuji, abyste si levou nohu zapřeli pořádně v rohu a je to. Auta jsou obvykle vybavena pákou, která se posouvá do pozic označených nejčastěji P (parkování); R (zpátečka); N (neutral); D (jízda). Pak může být ještě poloha pro sportovní jízdu nebo když nebezpečně klesáte – aby vám to dobře brzdilo motorem. Páka může mít jistící tlačítko, které musíte zmáčknout. V některých vozidlech již nejsou páky, ale obyčejné kruhové voliče. Použití je jednoduché. Sednete do auta, obvykle máte „zařazeno“ P. Nastartujete, sešlápnete brzu a přesunete páku na D a zvolna pustíte brzdu, auto se začne rozjíždět, nohou na plynu si určujete rychlost. Když potřebujete couvat, sešlápnete brzdu (auto se zastaví), přesunete páku na R, pustíte brzdu a auto začíná couvat. Za provozu prostě jen PRAVOU nohou šlapete dva pedály – plyn a brzdu. Toť vše.
Možná se vám to bude zdát zbytečné, ale zjistěte si i jakou má vaše auto spotřebu. Je sice všeobecně známo, že v US je benzín levný (stát si nebere tolik daní, proto cena benzínu více kolísá se změnou ceny ropy, než jak je to v Evropě), ale počítejte s tím, že při velkých vzdálenostech už je to znát, kolik vám auto sežere. Měl jsem např. půjčené SUV Ford Escape (v Evropě jezdil i jako Ford Kuga), což je auto vnitřním prostorem velikosti podobné Octavii. Auto mělo 2l motor a vzalo si na 100 km kolem 10 litrů. Kamarád měl Dodge Durango, což je o dost větší SUV, s motorem 3,6 l a přesto tato obluda měla stejnou spotřebu, taky 10 l/100km. Mimochodem, v US se spotřeba udává jinak než u nás. Všichni hovoří o tzv. milage (mpg) – kolik mil ujede vaše auto na jeden gallon paliva. To moje auto mělo kolrm 24 mpg, což je těch skoro 10l/100km. Znamená to, že čím je číslo větší, tím je to lepší pro vaši peněženku
- Jaké služby si objednat
Dost důležitý bod. Rozhodně si zkontrolujte, zda nemáte omezené množství mil, které můžete najet bez příplatku. Takovou nabídku rozhodně odmítněte, zejména pokud budete klasický cestující turista po půlce Ameriky.
Jakékoliv nadstandardní vybavení bývá hodně drahé. Např. GPS navigace (pokud už není součástí výbavy auta) nebo sedačka pro dítě vás klidně vyjde mezi 10-20USD za den. Buď si převezte svojí nebo kupte na místě (ve Walmartu sedačku koupíte za 20-30 USD)
Ujistěte se, kdo může auto řídit kromě tzv. hlavního řidiče (podepisuje smlouvu). S kamarády jsme se navzájem dublovali jako řidiči, měli jsme to již v ceně. Někde za to ovšem budete muset zaplatit.
Řidič mladší 25 let si bude muset určitě připlatit. A obvykle v desítkách USD za den. Pod 21 let vám auto většinou vůbec nepůjčí.
- Pojištění auta
Opět velice důležité (pokud tedy nemáte křišťálovou kouli a nejste přesvědčeni, že se vám nemůže nic stát)
SLP (Supplemental Liability Protection). Obdoba povinného ručení, hradíte škodu druhé osobě (nikoliv vám). Ne ve všech US státech je to povinné. Zjistěte si limit vaší pojistky
CDW (Collision Damage Waiver). Obdoba havarijního pojištění. Zjistěte si ale, jaký je limit a případná spoluúčast a za co.
LDW (Loss Damage Waiver). Toto rozšíří CDW i na ztrátu vozidla
- Jak zaplatit za auto
Pokud si auto půjčujete už v Evropě, tak toto obvykle už máte splněno. Nicméně, pro půjčení auta potřebujete mít řidičský průkaz. Z hlediska pravidel musíte mít mezinárodní řidičák a k němu váš evropský. Ten komický mezinárodní papírový řidičák s velkou pravděpodobností nikdo nebude chtít. Všichni se spokojí s vaším česky psaným řidičákem, hlavně, že je to plastová kartička s fotkou (můžete používat i při přihlačování do hotelů, vůbec se neunavujte s pasem). Vedle řidičáku je nezbytné mít platební kartu, hotovost nikdo nevezme. Počítejte raději s tím, že by to měla být kreditka. Američani více používají kreditní než debetní karty. Při půjčení si udělají otisk a mohou kartu zatížit zálohou v částce i několika set USD. Myslete i na to, že půjčovna má tyto vaše údaje, takže pokud někde uděláte přestupek (rychlá jízda zaznamenaná kamerou), který by šel poštou za majitelem auta, půjčovna vám to může klidně vyúčtovat, včetně svého poplatku. Proto si schovávejte doklady a po návratu si zkontrolujte svůj výpis z banky. Nemusíte být ale paranoidní, neoprávněně vám nikdo nic nevezme. Pokud by se tak stalo, reklamujte a své peníze dostanete zpět.
- Vracíme auto
Buďte si jisti, že na vás při návratu nečekají se slavobránou a touží si povídat, jak se vám v US líbilo. Všechno probíhá rychle, protože se aut vrací mnoho. Dobře si tedy zkontrolujte, jestli jste v autě nic nenechali. Auto nemusíte nijak pulírovat. Pokud jste autu neudělali viditelné bebíčko, asi se to nezjistí a nikdo to nebude řešit (jinak nezapomeňte, že půjčovna zná vaši kreditku, takže zadřený motor by asi neprošel). S tím souvisí i to, že pokud si auto přebíráte a najdete na něm nějaký významný šrám apod., trvejte na tom, že se musí zaznamenat do protokolu. Jinak bude váš.
Pokud nebudete mít vyloženě smůlu, určitě si vašeho vypůjčeného auta užijete s radostí. Auta jsou to mladá, mají obvykle najeto jen několik tisíc nebo několik nízkých desítek tisíc mil, tak vás asi nenechají nikde ve štychu. Nevybouření jedinci si tak mohou užít skutečnosti, že auto jim neříká pane, tak co bych zpomaloval před tím retardérem. Dobrá rada na závěr – pročtěte si smlouvu a zvažte, co z ní případně nechcete dodržovat a jaké to může mít následky – „když už máme tu čtyřkolku, tak si pořádně zařádíme v terénu“ – a ve smlouvě je napsáno, že s autem nemůžete na nezpevněné povrchy. Již spoustu let se řídím radou, kterou mi dával můj otec pro řízení automobilu – „lítej pomalu a při zemi“. Takže šťastnou cestu a bezpečný návrat!
