Barmská cesta ke svobodě

Barma se dočkala. V neděli 8.listopadu 2015 se v Barmě uskutečnily volby do parlamentu. Nemůžete si představovat volby evropského formátu, ale od doby minulé to je značný pokrok. Armáda si totiž stále nechává ve své moci čtvrtinu křesel. Vítězem voleb se podle očekávání stala Do Aun Schan Su Ťij. Její strana Národní liga pro demokracii (NLD) získala přes 70 křesel. Vládnoucí Strana svazové soudržnosti a rozvoje (USDP) dokonce uznala svoji porážku a vedení se vyjádřilo, že volební výsledek hlasování akceptuje. To je velký posun od roku 1990, kdy NLD vyhrálo volby, ale vojenská junta toto vítězství neuznala. O dvacet let později NLD ani nekandidovala. Další změna přišla v roce 2012, kdy se uskutečnily doplňovací volby do parlamentu a NLD tenkrát získala 43 křesla z 45 (Su Ťij získala jeden z mandátů). Do Barmy jsem tehdy přijel asi 3 týdny po těchto volbách. Všude jste mohli vidět obrázky a fotografie Su Ťij, ale lidé se stále hodně báli a nechtěli se s vámi o politice bavit. Pamatuji na jednoho buddhistického mnicha, který mi řekl, že nemá velkou víru ve šťastný konec a myslí si, že vojáci režim opět upevní.

Barmskou cestu ke svobodě mám osobně spojenou s komediálním triem Moustache Brothers z města Mandalay. Tato skupina je světově známá, dva její členové byli 7 let ve vězení. V roce 1996 udělali menší vystoupení v domě Su Ťij, přidali nějaký ten žertík a z vězení se dostali v roce 2002. Vojenský režim později trochu povolil (nicméně v roce 2007 byl Par Par Lay na kratší dobu opět uvězněn), takže jim umožnil hrát, ale pouze ve svém domě a pro turisty. Tam nehrozilo žádné nebezpečí, protože turisté stejně věděli, jak to s barmským režimem je a sami ho neohrožovali, naopak mu přinášeli peníze. Při své návštěvě Barmy a Mandalay jsem si nenechal ujít jejich vystoupení. Sešlo se nás sedm. Dva Američani, dva Britové, dva ze Singapuru a já. Vystoupení je směskou trocha jemné politické satiry, místních tanců, parodií na klasické tance okolních národů a návodu, jak si zavázat londží. Dnes už zřejmě není jejich činnost pro vojáky nebezpečná, nicméně nikdy nemůžete vědět, co se honí generálům v hlavě. Svým způsobem činnost skupiny nabírá trochu tragického rázu. Všichni se chtějí přiživit na turistech, pochopitelně Moustache Brothers také. Vedle vstupného (v roce 2012 to bylo 8000K; nyní je 10000K, cca 10 USD) budete pod slušnou masáží na koupi triček, loutek a jiných předmětů. Ale proč je konečně nepodpořit, já si koupil za 5000K tričko. Trio se skládalo z Par Par Lay, Lu Zaw a Lu Maw. Anglicky mluví jen Lu Maw a to s hodně těžkým přízvukem. V roce 2013 zemřel vedoucí skupiny Par Par Lay, jeho bratr Lu Maw se rozhodl pokračovat dále. Bavil jsem se s ním, zná Havla, ví, že to byl někdo jako Su Ťij. Vedle bratrů (Lu Zaw je ve skutečnosti jejich bratranec) hrály i jejich sestry, manželka a byla tam i vnoučata. Bratři jsou již třetí generace komiků. Jejich děti ale nedělají divadlo a tak doufají, že čtvrtou generací se stanou ona vnoučata. Pokud se Barma skutečně i po těchto volbách vydá cestou ke svobodě, budou to snad jen Moustache Brothers, kteří na tom budou tratit. Ale věřím, že ta svoboda jim za to určitě stojí.