Při cestě do severozápadního Německa jsem hledal místo, kde bych si mohl udělat přestávku. A tak jsem čirou náhodou narazil na půvabné město Paderborn. Nalézá se ve spolkové zemi Severní Porýní – Vestfálsko napůl cesty mezi Hannoverem a Dortmundem. Není to zase nějaký městys, protože zde žije 140 tisíc obyvatel. Ke svému jméno přišlo místo lehce kuriozním způsobem. Na území města pramení říčka Pader, která se již po 4 km vlévá do řeky Lippe. Tak tomu se říká veletok, však je to prý nejkratší německá řeka. Zvláštností je jistě to, že se uvádí, že řeka pramení ve více než 200 pramenech blízko katedrály.
Začátek písmem zaznamenané historie města je spojené s Karlem Velikým, který měl zbudovaný hrad v těsné blízkosti pramenů řeky Pader. První časový údaj se vztahuje k roku 777, kdy se uskutečnily výboje proti Sasům. Rok 799 se pak výrazně zapisuje do světové historie. V Paderbornu se sešel Karel Veliký s papežem Lvem III, který musel uprchnout z Říma. V Paderbornu setrval 
tři měsíce a během této doby se oba státníci domlouvali o možnostech znovunastolení Západořímské říše. Domluvili se na korunovaci Karla Velikého císařem v Říme roku 800 a na zřízení diecéze v Paderbornu. V roce 836 přivezl biskup Baduran ostatky svatého Libora z Le Mans do Paderbornu. Svatý Libor byl čtvrtým biskupem diecéze Le Mans ve Francii. Neví se přesně, kdy zde působil, ale jako počátek se udává rok 348. Byl zde biskupem 49 let, až do své smrti (patrně v roce 397). Vynikal zejména láskou k čistotě, ke studiu a hlubokou láskou k Ježíši. Díly přenesení ostatků se svatý Libor stal patronem Paderbornu. V 11.století se Meinwerk, bohatý biskup a příbuzný císaře Jindřicha II., zasloužil o vybudování mnoha staveb ve městě. Jedná se zejména o katedrálu, kláštery Abdinghof a Busdorf nebo velký královský palác. Paderborn se stal „prázdninovým“ palácem mnoha císařů, je zdokumentováno mnoho císařských návštěv. Kolem roku 1200 město dosáhlo velikosti dnešního historického centra. Město se ekonomicky dobře dařilo a stalo se členem Hanzy, což byl spolek německých obchodních měst. Ve středověku královská moc nebyla schopna městům zajistit bezpečnost a ochránit jejich zájmy, proto se města sdružila do spolků, aby lépe odolávala zlovůli místních knížat či dokonce rovnou loupežníků. Paderborn dokonce vykázal biskupa, který si musel postavit nová zámek v Neuhausu. Během následujících staletí Paderborn přišel o svojí samostatnost, za napoleonských válek přecházel několikrát střídavě pod vliv Pruska a Francie. Novou sílu pak městu přineslo připojení na železniční síť. Bombardování za II.sv.války zničilo skoro celé město. Rekonstrukce pak probíhala ve 40. a 50. letech 20.století.
Paderborn nabízí během procházky po městě ukázat řadu nádherných staveb, které reprezentují různé stavební slohy. Zrekonstruovaný otonský královský palác byl postaven v románském stylu. Před ním se nalézají základové zdi paláce Karla Velikého. Vliv románského stylu můžete krásně pozorovat na třech kostelech: oktagonální věž má Gaukirche, zajímavé dvě věže lze spatřit u Abdinghofkirche a za zmínku stojí i klášter Busdorfkirche z období kolem roku 1300.
Přechod mezi románským a gotickým stylem lze dobře dokladovat na paderbonské katedrále. Masivní románská věž se vypíná do výšky 92 metrů a je v jasném protikladu proti chrámové lodi s gotickými okny a lomenými oblouky. V kryptě se nacházejí ostatky svatého Libora, patrona města a arcibiskupství. Katedrální loď obsahuje slavné okno se třemi zajíci, kteří se honí v kruhu. Jedná se o krásný optický klam, každý zajíc má dvě uši, ale když se pozorně podíváte, zjistíte, že jsou zde dohromady jen tři uši.
Ve městě jsou i zajímavé renesanční budovy. Určitě si nemůžete nechat ujít radnici, krásná bílá stavba se třemi sedlovými střechami. Mezi další významné stavby patří dům Heisingsche a Adama a Evy, což je nejstarší dům napůl hrázděný. Mezi další příklady tohoto stavebního slohu patří teologická fakulta, gymnázium nebo bývalý pivovar blízko pramenů řeky Pader. Ve městě jsou i příklady baroka. Mezi nejvýznamnější patří bývalý jezuitský kostel, Franziskanerkirche, Michaelskirche nebo arcibiskupský palác. Ve městě pak jsou i zajímavá díla poslední doby jako je např. Galerie Libori, pasáž mezi radničním náměstím a Rosenstrasse nebo další stavby na pěší zóně.
V Paderbornu je to ale více, co stojí za vidění. Je zde na deset muzeí a dvě městské galerie. Asi nejzajímavější je Heinz Nixdorf MuseumsForum, světově největší počítačové muzeum, které zahrnuje vývoj informačních technologií za posledních 5000 let. Zahrnuje období od počátku psaní přes první výpočetní stroje až po vývoj počítačových technologií. Určitě si také nenechejte ujít Muzeum císařského paláce na severní straně katedrály. Ve městě můžete popustit uzdu i nakupovací vášni. Nejlépe uděláte, když se vám to přihodí na trzích, které se konají dvakrát týdně ve stínu katedrálních věží.
