Mezi nespočet různých historických památek v Anglii určitě spadá i Shakespearovo divadlo Globe. Pro anglickou kombinaci historie a modernosti je typické, že k rekonstrukci renesančního divadla vede metro. Londýnské metro patří k významným atributům města a pro Pražáka je naprosto nepochopitelné. Linky se na rozdíl od pražských dělí, zase spojují nebo se v jedné stanici dá přestoupit na pět jiných. Asi kvůli přesnosti je tu jeden rozdíl, který může být poměrně nepříjemným zjištěním. Namísto našeho „Ukončete prosím výstup a nástup, dveře se zavírají“, pak pauzy a pomalého zavření dveří, se v londýnské verzi ozve pípání a dveře se dosti agresivně (nedoporučuje se dávat mezi dveře ruku, jak je někdy vidět u nás) zavřou. Je na tom jasně vidět, že Londýn je skutečné velkoměsto.
Ale abychom se vrátili k divadlu. Dnešní budova je v pořadí už třetí Globe. První vyhořel, když uprostřed hry vypálili z děla. Bylo suché léto, slaměná střecha rychle chytila a za několik hodin bylo po Globu. Slaměná střecha zůstala (je to jediná taková střecha v Londýně), ale přibylo požární zařízení. Tento požár znamenal skoro konec Shakespearovy kariéry. Už za rok ho sice postavili znovu, ale ani tento Globe nevydržel dlouho a za třicet let ho zničili puritáni v čele s Oliverem Cromwellem. Dnešní verze je velmi přesná napodobenina navržená Shakespearovým obdivovatelem Samem Wanamakerem, který se bohužel dostavby nedožil.
Za Shakespearových časů muselo být divadlo kvůli zákazu divadel v Londýně mimo město. Zároveň ale nemohlo být tak daleko, to by tam nikdo nejezdil. Londýn se ale od té doby hodně zvětšil, divadlo je jen pár set metrů od původního místa a přesto se nachází téměř uprostřed metropole.
Do divadla chodili lidé všech společenských vrstev, takže sociální rozdíly jsou patrné na tom, kolik kam stál lístek. Nejlevnější byl „kotel“ přímo před pódiem. Pokud jste neměli přes dva metry, sotva jste někam viděli. Do téhle části se za Shakespeara narvalo více lidí, než je dnes v celém divadle (asi tehdy neměli přísné normy). Také to je jediná část bez střechy, takže při dešti (v Anglii nejčastější počasí) jste na tom nebyli nejlépe. Bohatší občané si mohli dovolit místa, odkud bylo vidět, slyšet a nepršelo tam. Nejbohatší lidé včetně královské rodiny měli místa, odkud nebylo vidět skoro nic. Byl odtamtud horší výhled než z kotle (tedy z přední části kotle. Prostředek kotle neviděl vůbec nic). Zato ale všichni viděli na ně. Aristokracii vůbec nešlo o kulturu, chtěla se jen prezentovat. To se ne vždy dařilo, král při prvním představení usnul (všichni ho viděli) a začal chrápat (všichni ho slyšeli). To se nám nemohlo stát, nám se tam líbilo.
