Klodzko (česky Kladsko), město uprostřed polského území vklíněného mezi české výběžky je historicky silně spjaté se zeměmi českými. Však to také bývalo české město a první zmínka pochází od Kosmy. Majitelem města býval i otec svatého Vojtěcha. České země o Kladsko přicházejí až v rámci První slezské války v roce 1742.
Bylo to ještě za éry Přemyslovců, kdy se začal v Kladsku budovat most, který spojil staré město s městskou částí Piasek. U takto starých staveb bývá občas problém s přesnou datací a přesně to se týká i tohoto díla rozepínajícího se nad kanálem Młynówka. Nejstarší datum, rok 1281 se nalézá pod sochou Krista na kříži. Kronikářský záznam přisuzuje datum vzniku mostu rok 1286. Most svatého Jana byl pravděpodobně dokončen až po sto letech, udává se rok 1390.
V dnešní podobě má most délku 52 metrů, šířku 6 metrů. Most je osazen šesticí soch, které ale stavbu ozdobily až v průběhu let. V roce 1655 se na mostě objevuje první socha, Pieta (Panna Marie s tělem Krista) financovaná kladským hejtmanem Janem Jerzy von Götzem a jeho ženou. Další socha vysloveně ukazuje na spojení se zeměmi českými. Socha Svatého Václava byla zbudována v roce 1715 v podobě rytíře se standartou. O osm let starší je pískovcová socha českého světce Jana Nepomuckého. Naproti soše Svatého Václava se nalézá socha Svatého Františka Xaverského, která měla pomáhat ochraňovat před nemocemi. Původní socha již podlehla zubu času, na mostě je vystavena kopie. Na mostě dále najdete sochu Krista na kříži s postavou Máří Magdalény u jeho nohou. Poslední z barokních soch je pak mohutné sousoší Svaté Trojice s Korunováním Panny Marie.
Za jistou pikantnost lze zmínit, že most bývá někdy připodobňován ke Karlovu mostu v Praze. Tuto podobnost lze asi odvodit od barokní výzdoby sochami a skutečností, že i kladský most byl původně vybaven mostními věžemi. Horní vznikla již ve 13.století a byla součástí městského obranného systému. Dolní věž byla postavena v 15.století, její brána každou noc zavírala přístup do města. Tyto věže se však nezachovaly, byly rozebrány v druhé polovině 19.století. Ještě další skutečnost pojí kladský most svatého Jana s větším pražským bratránkem. Je to ale podobnost lehce vybájená. Jedná se o použití vajec při stavbě mostu. Zatímco ale kronikář Georg Promnitz, který most poprvé zmínil v roce 1286, píše o tom, že všechny vesnice patřící Kladsku musely odevzdávat vejce, kdy pak bílky byly přidávány k vápnu, u stavby Karlova mostu podobný zápis chybí. V nedávné minulosti odborníci z pražské VŠCHT dělali rozbor původní malty a stopy po vejcích nebyly nalezeny.
Kladský most svatého Jana prošel sérií rekonstrukcí. Před deseti lety byl most nově vydlážděn žulovými kostkami. I další restaurátorské práce vrátily mostu původní vzhled. Procházka po něm je příjemná i díky tomu, že auta zde nepotkáte.
