V Salybii jsem se zastavil v obchodě, který je jako každý, zároveň i hospodou, abych si koupil colu. Než jsem ji stihl vypít, měl jsem před sebou panáka Brandy a okolo sebe tři Kariby. Záhy následoval druhý panák, třetí… (brandy se pije ředěné vodou). Jeden z těch tří Indiánů se brzy vytratil a tak jsme pokračovali bez něj, jen ve třech…
Mladší ze zbylých Karibů se jmenoval Richie a byl synovcem toho druhého, který se celým jménem jmenoval Charles Etiene, ale všichni mu říkali Chalo. Chalo byl starý Karib, který něco pamatoval, byl všemi uznávaný, obdivovaný a vážený… Obyčejný dřevorubec a přitom tak neobyčejný… Skromný a přitom vlastně „televizní hvězda“…
V roce 1994 se na Dominice uskutečnil projekt, u jehož vniku stála dvojice mladíků – Aragon Dick-Read z Britských Panenských ostrovů a Dominičan – Karib Jacob Frederick (oba žijící ve Spojených Státech). Usmysleli si, že sestrojí tradičním způsobem tradiční karibskou kanoe a doplují na ní do Jižní Ameriky… Mezi domorodým Karibským obyvatelstvem hledali někoho, kdo o výrobě kanoe ještě alespoň něco ví. Jacob pochází ze Salybie a tak se obrátili na Chaloa (který byl snad jedním z už posledních dvou pamětníků výroby domorodého plavidla). Slovo dalo slovo, akce se dočkala náležité publicity a práce mohli vypuknout… Projekt byl podporován nejen oficiálními Karibskými úřady, ale též úřady Dominiky. Celá akce byla velmi sledovaná po širokém okolí Karibiku, Střední i Jižní Ameriky. Od začátku do konce vše pečlivě mapovala BBC a tak vzniknul i nádherný dokument „Quest of the Carib Canoe“.
V celé Salybii je asi pět televizí a dvě videa – jedno z nich právě v této hospůdce. Richie, aby dokladoval jedinečnost svého strýce, strká kazetu do videa… Chalo vše komentuje… a za chvíli se schází i další lidé… Určitě ten dokument viděli už mockrát, ale hrdost je hrdost. Jsou hrdí nejen na Chaloa, ale i na celé své etnikum, které však pomalu vymírá. Skutečně patří k ohroženým etnikům. Přesněji řečeno Karibové vytváří mnoho samostatných etnických skupin a jedna z nich – tzv. vlastní Karibové nebo též Antilští Karibové, vyhynula v celé své původní domovině – zbyla hrstka posledních právě a jen na Dominice (i proto jim Britská koruna v roce 1903 dala toto území, známé jako Carib Territory). Je jich tak málo, že se téměř všichni znají… To je samozřejmě nadsázka, ale při počtu asi tří tisíc lidí, to není daleko od pravdy. Jejich hrdost a soudržnost je pochopitelná.
Ale zpět k filmu… Početná skupina lidí pod vedením Chaloa kácí v pralese mohutný vzrostlý strom. Sekyrami a jakýmisi motykami na místě z kmene tesají a dlabou hrubou kanoe. Syrová těžká loď je ručně lany vlečena několik kilometrů k silnici a dále odvezena k dalšímu opracování. Do nitra kanoe jsou naskládány rozpálené kameny proložené suchými listy palem. Doutnající horká „nádivka“ dřevo vysuší, „zatáhne“ a rozšíří trup plavidla. Následuje stožár, plachta…, kosmetické úpravy…, barvy… modrá, žlutá, bílá, červená, černá… a Gli Gli je na světě. Před zraky mnoha diváků vyráží Gli Gli z Marigotského přístavu na širé moře… S jedním doprovodným – záchranným plavidlem pluje ke břehům Martiniku. Po několika dnech a nocích rozbouřené moře kanoi naplní vodou a potopí. Ta je ovšem natolik důmyslná, že ač potopená, plave nadále těsně pod hladinou – jediný kus vysušeného dřeva jen tak ke dnu neklesne. Kbelíky z doprovodné lodi je Gli Gli odčerpána a pluje dál… Svatá Lucie, Svatý Vincenc, Grenada, Trinidad, Guayana. Stejně jako na všech zastávkách v Karibiku je Gli Gli i v jihoamerické Guayaně bouřlivě přivítána. Přistání u břehů Jižní Ameriky, tedy kontinentu, je však pojato mnohem oficiálněji a slavnostně. Tvrdí se, že Karibové přišli na ostrovy Karibiku právě z Jižní Ameriky, kde mají etnicky nejbližší příbuzné. Plavba Gli Gli prakticky dokázala, že toho byl tento národ technicky schopen – i s tak primitivními, ručně vyráběnými loďkami.
Po přistání v Guayaně padne návrh pokračovat v plavbě dále po Orinoku (do domoviny Karibů). Oba Američani shodně souhlasí, Chalo je proti… Po několikerém přemlouvání nakonec ale přeci jen kývne a plavba pokračuje do Guayanského vnitrozemí…
Tady dokument sice končí, ale Gli Gli absolvovala prý i cesty do Středoamerické Belize, na Pannenské ostrovy, Kubu, Hispaniolu (Haiti, Dominikánská republika), Portoriko… Nebo tudy zpátky na Dominiku…? To už nevím – s přibývajícím alkoholem jsem přestával rozumnět. Chalo mluvil čím dál tím méně srozumitelně. Ještě jsem postřehl, že snad podobnou plavbu podnikly i do Spojených států, ale za to bych rozhodně ruku do ohně nestrčil. …než skončil dokument BBC, vyprázdnili jsme s Richiem a Chaloem tři lahve Brandy…
