Jak zažádat o vstup do USA (ESTA)

Ať si kdo chce co chce říká, ale nikdy nebylo tak snadné cestovat jako nyní. Nejen finančně, ale i administračně. Mé předchozí pasy byly pobouchány razítky zepředu dozadu. Dnes už musíte jet opravdu na delší vzdálenost, abyste potřebovali pas a do něho i vízum. Mezi země, kam nepotřebujeme tuto oficiální propustku, se přiřadily v roce 2008 i USA. To je země, kde jsem nějaký čas pracoval i žil a proto je neustále v hledáčku i mých cestovatelských destinací. Letos v létě jsme se rozhodli, že se tam vrátíme a ukážeme našim dětem přírodní krásy západní části Ameriky. Letenky zakoupeny, auto objednáno a jedna z posledních věcí bylo ještě zajištění vstupu na půdu USA.

Z minulosti jsem měl zkušenosti jak se získáváním víza J-1, které mi umožňovalo pracovat na univerzitě, tak později i B-1, kdy jsem do USA již jel jako turista. Každý slyšel nespočet historek týkajících se získávání víz, i poutnik.cz přinesl jednu z nich (více se můžete dočíst zde). Proto všichni pookřáli, když byla Česká Republika zařazena do programu pro bezvízový styk. Jenomže v reálu to není úplně shodné s bezvízovým stykem, jak to známe z jiných zemí. ČR byla zařazena do programu Visa Waiver Program (VWP), který zjednodušuje cestování. Tento systém nazvaný ESTA (Electronic Systém for Travel Authorization) nahradil žádání o klasické turistické vízum B-1/B-2. ESTA mohou použít lidé, kteří jedou do USA jako turisté, ale i pro obchodní cesty. Doba pobytu ale nesmí překročit 90 dní. Program platí pro občany ČR, Slovenska a dalších zemí. Pro účast v ESTA je nutností vlastnit biometrický pas (poznáte ho snadno, v pasu má pevnou (plastovou) stránku s vašimi údaji, na přední straně pasu je značka (obdélník s kolečkem uprostřed). Důležité je vědět, že i děti musí mít svůj vlastní biometrický pas (u dětí do 15 let má pas platnost jen 5 let). Dnes již není možné cestovat s dítětem, které máte pouze zapsané do pasu. Pokud tedy máte biometrický pas, potřebujete mít ještě platební kartu, s kterou můžete platit na Internetu. Pokud toto máte, můžete se pustit do žádosti o ESTA.

K vyplnění žádosti o ESTA použijte jen oficiální stránku příslušného úřadu  https://esta.cbp.dhs.gov/

Na stránce si můžete v horní části navolit češtinu, takže neznalost angličtiny vás nediskriminuje. Ve formuláři nepoužívejte diakritiku (háčky, čárky) a kde je zapotřebí, tak anglické výrazy. U každé položky je otazník v kroužku, který položku vysvětluje a případně nabízí možnosti (včetně anglického výrazu), co do daného pole vyplnit. Vyplnění dotazníku začnete tím, zda si vyberete, zda začínáte novou registraci nebo se vracíte k již podané registraci. Nová žádost je v okně na levé straně („Požádejte o novou registraci k cestě do Spojených států pro jednotlivce nebo skupiny „). Následují dvě okna všeobecného poučení, které je nutno odsouhlasit (jinak se dostanete na stránku, kde naleznete odpovědi na vaše možné otázky). Poté následuje vlastní žádost. Pole označená hvězdičkou jsou povinná a musíte je vyplnit. U adresy musíte vyplnit i pole stát/provincie/oblast což v naší zemi nemá moc smysl, ale prostě tam něco uveďte (kraj, obec). Žádost začíná informací o žadateli (jméno, příjmení, datum a místo narození, pohlaví, jména rodičů). Následují informace o pasu (číslo, vydání, platnost, občanství). Poté jste žádáni o kontaktní informace (mail, telefon, adresa) a informace o nouzové kontaktní osobě v nebo mimo USA. Dále potvrdíte, zda jedete do USA nebo jen tranzitujete (ano, i pro tranzit na letišti do třetí země musíte mít ESTA). Následuje pasáž o vašem zaměstnání (současné nebo minulé). Pokud takové máte (mě/a jste), musíte uvést kdo to byl. Formulář zvládá i OSVČ (pod otazníkem naleznete, jak to zapsat) nebo tam můžete uvést děti/studenty. A konečně se dostáváme k oblíbené závěrečné pasáži, kde na sebe prozradíte, zda máte některé poruchy nebo jste drogově závislí a následovat budou oblíbené otázky o usvědčení z trestných činů, držení drog, zapojení se do teroristické činnosti, falšování US víza, černé práci, odmítnutí žádosti o víza. Lidi zejména rozveseluje/rozčiluje dotaz na vaše zapojení do teroristické činnosti (i budoucí), ale neuvědomují si, že poskytnutí nepravdivé odpovědi je již trestným činem, takže to zcela postačuje na zadržení např. reálného teroristy. Na závěr potvrdíte, že jste si všechno přečetli, případně i tomu, za koho to vyplňujete a dáte další. V dalším okně pro kontrolu uvedete znovu některé údaje (jméno, narození, číslo pasu apod.) a dostáváte se k poslední části a to je platba. Jak již bylo řečeno, potřebujete k tomu platební kartu. Nemusí to být karta kreditní, přestože je tak někdy na stránce nazývána. Stačí klidně debetní karta, kterou můžete platit na Internetu. Cena za podání žádosti je 4 USD. To zaplatíte v každém případě. Pokud je žádost schválena, bude to stát ještě dalších 10 USD, které mají sloužit úřadu na podporu turistiky v USA. Uvedete tedy do formuláře klasicky data pro vaši kartu (jméno majitele, adresa, druh karty, číslo a bezpečnostní kod). Vše děláte z bezpečné stránky (https), takže se nemusíte obávat o data vaší karty. Dáte žádost odeslat. A uvidíte. Já mám pouze zkušenost, že přibližně do minuty se mi objevilo, že žádosti byly schváleny. Doporučuji si informaci vytisknout. Je sice v češtině, je tam ale kod, pod kterým je vaše ESTA zanesena v systému.

A to je všechno. Nakonec je to velice snadné, nemusíte se toho obávat. Jako bonus je tu i skutečnost, že ESTA platí 2 roky, takže pokud budete jezdit častěji, nemusíte tuto proceduru během tohoto období dělat znovu. Musíte si ale uvědomit jednu důležitou věc. Schválená ESTA neznamená automatický nárok na vstup do USA. Poslední slovo má vždy imigrační úředník. A vězte, že jeho moc je veliká, až převeliká. Bývají obvykle příjemní a korektní. Pokud jste ale někde zalhali a úředníci to zjistí, nemusí to s Vámi dobře dopadnout (deportace). Pokud někdo např. nelegálně pracoval v USA, s velkou pravděpodobností to imigrační systém ví (např. z předchozího formuláře I-94, pokud jste byli v USA déle, než Vám bylo dovoleno). Pokud tedy nemusíte skrývat nějaké své předchozí porušení zákonů, nemusíte se imigračního pohovoru bát. S velkou pravděpodobností projdete a ještě se na Vás usmějí. A jak dopadl před lety člověk z té vízové historky zmiňované na začátku článku u hovoru s imigračním úředníkem? Neuměl anglicky, měl naučené nějaké fráze a když se dostal do úzkých se toho úředníka prostě zeptal „Sprechen Sie Deutsch?“ čímž ho zcela konsternoval a ten mu jen bouchl razítko do pasu a bylo to.