Bylo pozdní odpoledne a my jsme upalovali od hranic s Arizonou na západ. Zvažovali jsme, kde přespíme. Jižně od národního parku Joshua Tree není zrovna osídlená krajina a tak jsme před jižním vjezdem do parku ještě sjeli z dálnice na odbočku Chiriaco Summit, protože zde byl příslib nějakého pořádně zaplivaného motelu. Motel tu žádný nebyl, zato nás přivítala socha generála Pattona a já hned věděl, kde to jsme. Byli jsme na místě, které se pro řadu lidí změnilo v peklo na zemi. Před více jak 70 lety zde vzniknul vojenský výcvikový prostor, kterým prošlo na milion vojáků.
V lednu 1942, měsíc po tom, co USA vstoupily do války se německé jednotky pod velením generála Rommela vydaly směrem k Egyptu s cílem ovládnout Suezský průplav. Bylo zřejmé, že i americké jednotky se nějakým způsobem zapojí do těchto bojů. Americká armáda však neměla žádné bojové zkušenosti z pouště. Na počátku února dostává generál Patton úkol založit Pouštní výcvikové středisko, kde se jednotky připraví na boj v africké poušti. Na pomezí jižní Kalifornie a Arizony vybral místo o rozloze 250×350 mil, čímž se stalo největším výcvikovým prostorem na světě (v jihozápadním cípu tohoto prostoru se nachází dnešní národní park Joshua Tree). Patton byl z místa nadšen, bylo nejlepší, co kdy viděl, opuštěné a dostatečně veliké pro veškerý výcvik. 
Není jisté, jestli stejné nadšení sdíleli i vojáci, kteří ho viděli spíše jako „bohem zapomenuté místo“. Patton se do výcviku pustil s vervou, již 4 dny po svém příjezdu na místo v dubnu 1942 zahajuje první pouštní výcvik. I podmínky v samotném táboře nebyly jednoduché. Některé stany měly dřevěné podlážky, ale to byla asi tak jediná vymoženost. Nikde nebyl ani elektrický proud. Státní správa z Los Angeles doporučovala Pattonovi, aby si vojáci vybudovali nádrže na vodu. Generál to odmítl s tím, že vojáci nemají čas na nic jiného než na výcvik. Dle jeho názoru každý voják po měsíčním pobytu v táboře musel být schopen uběhnout míli za 10 minut, pochopitelně s plnou polní a se zbraní. Ani Patton pochopitelně neměl zkušenosti s pouští, nechal si ale poradit od Roye Chapmana Andrewse, který se zúčastnil několika expedic do pouště Gobi. Svůj postoj k výcviku v této nehostinné krajině lakonicky svým mužům vysvětlil: „Jestliže tady budete schopni úspěšně plnit své úkoly, nebude pro vás vůbec obtížné zabíjet jakékoliv zmrdy kdekoliv na zemi“ („If you can work successfully here, in this country, it will be no difficulty at all to kill the assorted sons of bitches you meet in any other country“). I přes generálovu tvrdost a drsné chování ho prý jeho muži respektovali, obdivovali a dokonce i milovali. Proto prý řada jednotek cítila hořkost, když bylo Pouštní výcvikové středisko pojmenováno Camp Young. Toto bylo přece Pattonovo místo! Generál se dokonce vyhýbal ubytování v hotelu v Indiu nebo na ranči, kde žila jeho žena Beatrice. Raději sdílel se svými vojáky stejné podmínky v táboře. Ke svému překvapení byl Patton povolán do Washingtonu a pak převelen za moře s úkolem začít plánovat Operation Torch, severoafrickou kampaň, která měla být rozhodující pro vítězství spojenců. Vylodění angloamerických jednotek ve francouzské Severní Africe započalo 8.11.1942 pod vedením generála Dwighta D. Eisenhowera, generál Patton velel Západnímu operačnímu svazu, 35 tisícům Američanům, kteří vypluli přímo z USA. Pouštní výcvikové středisko fungovalo až do roku 1944, kdy se bitvy II.sv.války dostaly mimo pouštní oblasti.
Generál Patton tak nakonec strávil jen 4 měsíce v pouštním výcvikovém středisku a jen zlomek z milionů mužů, kteří zde výcvikem prošli, byli pod jeho přímým velením. I přesto zde zanechal výraznou stopu. Generálovo působení připomíná „General Patton Memorial Museum“, společný projekt americké státní správy obhospodařující některá území (BLM) a společnosti General Patton Memorial, Inc. Věřím, že řadu našinců toto místo může zaujmout, protože si Češi osvoboditele Plzně tak trochu přivlastnili. Před nízkou budovou muzea je několik betonových soklů. Na 
prostředním z nich na tankových pásech stojí generál Patton a vedle něho bulteriér Willie (Vilém Dobyvatel). Muzeum se nachází v místech, kde byl vstup do Camp Young. Pozemek daroval Joseph Chiriaco, jeden z prvních starousedlíků, kterého navštívil Patton během počátku své mise, kdy hledal vhodnou lokalitu pro výcvikový tábor. Během stavby muzea se prodávaly cihly, na kterých jsou vyryta jména vojáků bojujících v I. a II. sv. válce (ale jsou tam i z pozdějších válek). Tato činnost trvá dodnes. Nové cihly jsou do zdi vsazeny vždy 11.listopadu během amerického svátku Veterans Day. I samotné muzeum bylo otevřeno v roce 1988 tento den. Můžeme se jen domnívat, jakou roli hrálo i to, že to bylo přesné výročí sta let od narození generála Pattona. Výstava ukazuje předměty spojené s životem a kariérou generála, včetně těch, které se vážou na jeho pobyt v pouštním výcvikovém táboře. Vedle těchto vojenských věcí zde najdete i menší výstavu věnující se floře a fauně této pouštní krajiny. V muzeu můžete také zhlédnout 26 minutový film o tréninku vedení války v pouštích. Tato oblast Kalifornie také vhodně simulovala podmínky v Iráku a Afganistánu. Řada pěkných artefaktů ale na vás čeká na ploše před budovou muzea. Nezapomeňte se ale jít podívat i za museum, kde na volné ploše je „poházeno“ velké množství historické bojové techniky. Technika pochází z II.sv.války a také z korejské války. Té se ale Patton nemohl účastnit, protože zemřel na následky automobilové nehody v Německu v prosinci 1945. Podivná smrt pro takového generála.
