Katka a Láďa se svojí oranžovou OKI projeli celou Jižní a Střední Ameriku a právě se nacházejí v té Severní. Čeká je pořádná tůra po Spojených Státech. Redakce Poutníka tímto posádce samozřejmě gratuluje, ale zároveň si nenechala ujít příležitost položit pár všetečných otázek. Dnes spíše těch vyloženě praktických.
Jak si perete (a sušíte) prádlo ? Teď v US je to jednoduché, ale jak jste to řešili předtím?
Kačka – Intervaly ve výměně svršků i spodků jsou v porovnání s domovinou výrazně delší ;o)
Když je nouze největší, přemáchnu věci někde na pumpě v umyvadle. Párkrát jsme využili veřejné prádelny, ale nejčastěji jsme prali při možnosti u někoho nocovat.
I přesto nepereme příliš často ;o)
Jak se stravujete?
Jak se dá, hlavně skromně 😀 Obecně platí, že jíme rádi a jíme to co domorodci. Máme nejraději pouliční stánky, kiosky a malé, turisty ne příliš navštěvované podniky. Je to levné, chutní, ale hlavně naturální.
Ve městech a „civilizaci“ to řešíme supermarketem či fast foodem. Když chceme ochutnat specialitu a jinak to nejde, vyhledáme pro nás cenově přijatelnou restauraci – např. steak z bizona si na ulici nedáš ;o)
Zajímavostí asi je, že všechno jíme na půl. Šetří to rozpočet a vylepšuje figury ;o))
Vaříte si? Jaký máte vařič a nádobí?
Jasně! Pokud jsme mimo civilizaci je to nutnost. Máme prťavý plynový vařič a klasický ešus, žádný super vybavení. Podstatný není hrnec, ale co je v něm ;o)
Někdy když je možnost, rádi zavzpomínáme na domovinu. Jako příklad, loni na vánoce jsme si v Africe dělali bramborový salát a nebo v JAR u jedné rodinky smažili bramboráky.
Jak řešíte pitnou vodu a kolik jí s sebou obvykle máte?
Většinou to řešíme koupí barelu s pitnou vodou.V Africe jsme vozili 10-20 litrů pitné vody. Jak jsme se dostali pod deset, raději jsme dokoupili. Nyní je možnost koupit vodu všude a tak se dělají zásoby menší, stále však platí, že se kupuje po kanystrech.
Jak provádíte hygienu?
Co to je? ;o)
Máme vychytávku, kanystr na střeše a sprchovou hadici, což slouží jako sprcha. V Africe to bylo super, to byla teplá voda pořád. V Patagonii, jsme nejen neměli pomyšlení, ale z vody byl led.
Když to jde, používáme tedy naší „střešní koupelnu“ a nebo možnosti se umýt u někoho. Když je nejhůř musí postačit vlhčené ubrousky. Intervaly v koupání se stejně jako u praní od domova výrazně liší… ale nejsme na dovolené ;o)
Výhodou je, že jeden druhému nesmrdí… smrdíme totiž oba stejně ;o)))
Jak jste spokojení se spaním v OKI? V Utahu je v zimě opravdu zima, jak řešíte spaní v nepříznivých klimatických podmínkách?
Po kanystru na koupání na střeše, je naše česká matrace na míru dělaná do naší OKI asi ta největší vychytávka. Sice je nyní naše lůžko oproti posteli doma poloviční, ale to se v chladných obdobích jenom hodí. Mnohdy se vyspíme lépe v autě než u někoho na posteli.
Už jsme si na naši matraci zvykly natolik, že si ji bereme i do stanu… tedy pokud nestanujeme někde daleko od auta ;o)
No a když je v noci zima, topíme. Výhoda auta je, že si člověk může nastartovat a přitopit. S ohledem na ceny PHM ve světě, je to vždy výrazně levnější než platit za hotel.
Teplotní rekord máme zatím -8°C v Bolívii. Upřímně, nemáme potřebu jej překonávat, ale teploty kolem nuly a led na oknech zevnitř s námi už moc nedělá.
Jak zápasíte s místem v autě? Museli jste už něco poslat domů, třeba suvenýry?
Nezápasíme. Auto není nafukovací a tak se musíme přizpůsobovat my. Všechno má své místo a na vše máme svůj systém. Suvenýry dostávají určitě míň místa než kdyby jsme jeli na 14 dní s kufrem. Nyní jsme ale z USA poslali přes jedny nové kamarády první zásilku suvenýrů domů, což nám výrazně pomůže.
Jak zápasíte s elektřinou pro všechna zařízení, co máte? Poberete všechno z auta bez problému?
Když je samozřejmě možnost, nabíjíme ze zásuvky. Ale máme v OKI měnič napětí, který nám dodává z alternátoru klasické napětí pro dobíjení všeho, co potřebujeme. Takže naprostá soběstačnost.
Jakým způsobem zálohujete fotky a filmy?
Zálohujeme jak se dá a doufáme, že nedojde k žádným ztrátám. Vedle záloh do pc, máme samozřejmě externí disky. Zkoušeli jsme posílat data domů přes internet, ale mnohdy spojení není dost kvalitní, rychlé a tak dlouho. Proto jsme nedávno využili možnosti poslat po známém HDD domů k další záloze.
Jak byste zhodnotili průjezd Jižní a Střední Amerikou?
Je to divočina, sranda, zážitek a zkušenost na celý život. Nezažiješ, nepochopíš! ;o)
Dalo by se na tento dotaz vytvořit několik velice zajímavých a obsáhlých témat. Nelitujeme průjezdu žádným místem a obecně se nám všude moc líbilo. Ne vždy to však šlo hladce a snadno.
Nejste už z té jízdy trochu unavení? Dorazíte to po vlastní ose až domů?
Únava se občas projevuje všude. Ať je člověk doma a pracuje či sportuje a nebo cestuje. Když cítíme únavu, zastavíme a vypneme. I cestovatelé, budeme-li si tak říkat, potřebují dovolenou. Jednou jsou to termálka, jindy večerní film, pivo či válení se na pláži.
Dorazit domů po vlastní ose je náš cíl… takže věříme, že to my i OKI vydržíme až do konce ;o)
Mějte se krásně a doufám, že jste si užili Den díkuvzdání (my jsme kdysi na Den díkuvzdání byli v Grand Canyonu a udělali si výlet na dno, spali jsme na Phantom ranchi a druhý den šli zase nahoru. Zatímco na jižním okraji mrzlo, v noci mohlo být tak -10°C, přes den bylo dole a po cestě i kolem 20°C. Byl to tenkrát super výlet, převýšení tak 1500-1600m)
Den díků vzdání jsme oslavili steakem ;o) Sice to na pár dní rozbilo náš rozpočet, ale život se musí užít ne jen přežít ;o)
Bohužel počasí nám zhatilo náš plán sejít dolů k řece. Teploty přes den nepřelezly 5°C, navíc odpoledne chumelilo a v noci regulerně mrzlo. I tak jsme si to náramně užili… zkrátka GC je grandiózní a pohled na tu díru bere dech!