Netradiční stavba, které místní neřeknou jinak než La Pedrera, v překladu lom, je zdrojem obdivu, v minulosti ale i odporu, všech kolemjdoucích již od svého dokončení v roce 1912. Dům vyčnívá nad ostatními v okolí obzvláště absencí jakéhokoliv pravého úhlu nejen na fasádě ale i ve vnitřní dispozici, čímž může leckomu připomínat o 84 let mladší Tančící dům v Praze.
Na samém počátku stáli bohatí manželé Pere Milá a Rosárie Segimon, kteří byli okouzleni stavbami známého katalánského architekta Antonia Gaudího (jehož nejznámější stavbou je Sagrada Familia, monumentální kostel v centru Barcelony).
kdy si budoucí paní domu stěžovala Gaudímu, že si nebude mít kde dát piano, na to jí Gaudí doporučil, ať hraje na harfu. V roce 1926, kdy architekt Gaudí zemřel, paní Segimon razantně změnila celé spodní apartmá – vyměnila nábytek, zakryla stropy a vybourala i některé stěny.
Technická stránka stavby
Pozemek má celkovou rozlohu 1,620 m2, přičemž zastavěná je plocha 1,323 m2. V prvním podlaží se nacházel pouze jeden byt, a to byt majitelů domu, který byl přes celý půdorys a jak z předchozího vyplívá, měl dnes jen těžko uvěřitelných 1,323 m2. V dalších podlažích pak byly na jednom podlaží 4 byty. Samotný půdorys celého domu je rozdělen dvěma velkými vnitřními nádvořími, do kterých směřují okna a jedním malým nádvořím, do kterého jsou vyvedeny kuchyňské odtahy.
Ať se stavba může zdát na první pohled po technické stránce jakkoliv staromódní, jedná se o budovu stavěnou moderní skeletovou technologií – jsou zde pouze nosné sloupy. Toto technické řešení nosné konstrukce umožňuje řešit vnitřní dispozici ve stejném duchu jako samotnou fasádu, tedy bez rovných a ostrých úhlů. Za zmínku stojí i podzemní podlaží a půda se střechou. V podzemním podlaží se jako v jednom z prvních domů v Evropě nacházelo podzemní parkoviště a půda vytvořená cihelnými klenbami, připomínající spíše sklep, sloužila jako prádelna, ale postupem času byla využívána jako skladiště nejrůznějšího haraburdí, což dospělo až do situace, kdy byla ohrožena statika celého domu. Na samotné střeše je možné z teras spatřit komíny zvláštních tvarů, v kterých každý návštěvník vidí jinou pohádkovou postavu.
Současnost
V roce 1984 byla Casa Milá zařazena na seznam světových kulturních památek Unesco. Dnes má v domě sídlo katalánská banka, která dům zrekonstruovala do původního stavu, snad jen z podzemního parkoviště je dnes velký konferenční sál a bohužel i většina původního nábytku se nedochovala. Dům je cílem mnoha turistů, a pokud se na něj chcete podívat i vy, naleznete ho na Passeig de Gràcia 92, v Barceloně.
Vytvořeno ve spolupráci se společností Envisto, http://envisto.cz/domy-na-klic
