Jestli si chcete užít příjemných pár dní v teplé vodě, v pěkném prostředí, vydejte se do maďarského Hévizu. Strávily jsme tam čtyři holky moc pěkný prodloužený „dámský víkend“. Z Prahy je to do Hévizu nějakých 520 kilometrů. Nemaje mapu, slepě jsme důvěřovaly navigaci, že nás na místo dovede. Navigace byla ale stará dáma a tak nás posledních tak 100 km vedla ne po nové dálnici, ale pěkně po maďarských vesnicích. V listopadovém čtvrtečním sychravém večeru to bylo, jako bychom projížděly opuštěným krajem. Žádná auta. Vesnice nesvítily – většina domů má předokenní žaluzie, takže zatemněno, jak za války. Rovinou jsme se přibližovaly k cíli. Nikde žádný ukazatel. První známka toho, že jedeme dobře, se objevila 3 minuty před cílem – Héviz 5 km. Hurá! Ubytovaly jsme se ve velmi čistém bytu tři plus jedna, na kopečku nad městem, v bytovce, za okny sousedi koukali, kdo to přijel. Viděli čtyři dámy, byli jistě spokojeni. Booking.com sliboval – „hovoříme Vaším jazykem“. A skutečně, byla to krásná směs maďarštiny, češtiny, slovenštiny, ruštiny, němčiny a angličtiny. Bydlení nás vyšlo přibližně na 1000 Kč pro jednu, na tři noci.
Plán na takový víkend je celkem jasný – koupání v teplé vodě, nakupování a dobré jídlo. Sdílení pozitivních zážitků a informací 🙂
K nakupování je v městečku spousta krámků – ověšené jsou plavkami, kabáty, kabelkami, svetříky, čepicemi, rukavicemi, ale taky klobásami, paprikou a tokajským. Řekla bych, že nabídka ale odpovídá převážně seniorským návštěvníkům.
Jídlo jsme si řešily nákupem místních dobrot v coopu a gulášovkou, rizotem, fazolko-rýžovo-masovou směsí , výbornou smaženou rybou a svařákem přímo v lázních. Pěkné je, že i jen jeden svařák můžete zaplatit kartou. Vlastně jsme za celou dobu nepotřebovaly hotovost. Udaly jsme jen pár set forintů zbylých z minulých výletů. A eura, kterými jsme platily ubytování. Nejkrásnějším gurmánským zážitkem byla objednávka rybiček v malé rodinné restauraci. S představou, že objednáváme mísu grundlí, nám číšník se slovy „small fish“ a úsměvem na rtech předložil toto:
Záchvatem smíchu, který následoval, jsme omládly alespoň o sto let 🙂
No a lázně? Musíme se sem ještě vrátit. Strávily jsme v nich skoro celé dva dny, ale nestihly jsme podvodní masáže J Zato v jezeře hlubokém od dvou do třiceti osmi metrů, teplém 33 stupňů a velkém asi jako Staromák, jsme si užily od podzimního sluníčka, které rozzářilo rezavé vzrostlé stromy v okolí a rozkvetlo barevné lekníny, až po déšť, vítr, páru nad vodou, kterou se vznášely sněhové vločky a mlhu, která poodkrývala věžičky dávno postavených dřevěných letních převlékáren.
Moc pěkný zážitek. Vřele doporučujeme na podzimní relax – ceny mírné, lidí přiměřeně, prostředí milé. Pěkné pro mladé dámy, jako jsme my i pro seniory, kterých tam byla většina. Příště nás čeká ještě procházka po okolních vinicích spojená s ochutnávkou místních vín a klobás. Hurá!
