Jen pár kilometrů za českými hranicemi na polské straně Krkonoš se nachází skoro stotisícové město Jelenia Góra. Před válkou se jednalo o jedno z nejdůležitějších center Slezska, dnes je součástí Euroregionu Nisa. Město se rozkládá na úpatí několika horských masívů. Vedle Krkonoš se jedná o Janovické rudohoří, Jizerské a Kačavské hory. Místo bylo osídleno již v 11.století, městem se ale stalo až o dvě stě let později. Město bylo sice nejdříve osídleno slovanskými kmeny, ale záhy bylo germanizováno, proto byla Jelenia Góra známa spíše pod názvem Hiršberk (nebo Hirschberg). To se změnilo po II.sv.válce, kdy bylo německé obyvatelstvo odsunuto (na základě Postupimských dohod) a osídleno Poláky. Městem samotným se ale sídlo stalo až na konci 16. století, kdy se rozvíjelo zejména hornictví a tkalcovství. Během třicetileté války bylo město poničeno probíhajícími boji a pak i požárem.
Jako většina měst měla i Jelenia Góra vybudovaný systém městských hradeb s 36 baštami. Ty byly postupně přeměněny na byty pro významné občany. Dnes můžete navštívit jednu z nich – tzv. Grodzkou baštu s vestavěným hrázděným domem. Do obranného systému patřily i brány, jedna z nich, Wojanowská, byla postupně rozebrána a přenesena do areálu kasáren. Po rekonstrukci se vrátila na své místo.
Zajímavá je kaple sv. Anny, která byla umístěna uvnitř středověké bašty. O obranném významu pro město svědčí dvě řady střílen viditelné ve stěnách. Po škodách způsobených třicetiletou válkou byla kaple přestavěna. Z tohoto období pochází její barokní výzdoba. Nápis na vstupním portálu znamená: Postavena ku slávě veliké babičky Krista, sv. Anny. Je tam i datum 1715.
Kostel Povýšení svatého Kříže je největší chrám ve městě. Místo k sezení v něm nalezne více než 4000 lidí. Byl postaven v letech 1709-1718 na půdorysu řeckého kříže (podle vzoru kostela sv. Kateřiny ve Stockholmu). Bohatý interiér je vyzdoben v barokním stylu. Pozornost si zaslouží mimo jiné kazatelna z roku 1717, křtitelnice z modrého mramoru, hlavní oltář a nad ním umístěné varhany z roku 1729, a fresky z let 1737-1745. Balustrády třech řad galerií umístěných v interiéru zdobí citáty z Písma svatého. Rozsáhlý park kolem kostela se nachází na území dávného hřbitova, zavřeného na konci 19.století. Pozůstatkem v něm je 19 nádherných barokních náhrobních kaplí z let 1716-1770. Byly postaveny pro rodiny nejbohatších měšťanů Jelenie Góry. V letech 2010-2013 pozemek hřbitova i s kaplemi prošel důkladnou revitalizací.
V centru pak můžete narazit i na pravoslavný kostel svatých Petra a Pavla postavený roku 1738 na místě původní katolické kaple z poloviny 15.století. V roce 1925 přešel kostel pod správu města a sloužil jako galerie. Pravoslavná farnost kostelík získala v roce 1950 a vybavila ho ikonostasem dovezeným z okolí města Lublin. Stěny byly pokryty freskami v byzantském stylu. Dveře obklopuje barokní portál završený figurální skupinou s postavou adorované Matky Boží Assunta.
Jelenia Góra je místem konání řady slavností, koncertů, výstav či hudebních produkcí. Nalézá se zde i řada restaurací s dobrým tradičním polským jídlem. Za sebe bych zejména zmínil cukrárny, kde můžete uspokojit svůj deficit cukru.
