Jihomaďarská Pécs, česky Pětikostelí, patří k jedněm z nejhezčích měst v zemi. Leží na úpatí Mečského pohoří, které mu v pověstně placatém Maďarsku propůjčuje krásnou kulisu.
Již ve 3. století byla tehdejší Sopianae důležitým římským obchodním centrem a o sto let později se stala střediskem raného křesťanství. To dokládá významný a překvapivý nález křesťanské nekropole pod jedním z hlavních náměstí, Dóm tér (Chrámové náměstí), blízko katedrály svatého Petra a Pavla. Nad hroby byla vybudována pamětní kaple s bohatou malířskou výzdobou zobrazující zejména raně křesťanská témata. Dnes můžete pohřebiště zařazené na seznamu UNESCO navštívit nebo se na něj podívat alespoň prosklenými plochami v dlažbě náměstí.
Na základech raně křesťanského kostela byla založena i bazilika svatého Petra a Pavla, která je se svými čtyřmi věžemi jednou z hlavních dominant města. Nádherná výzdoba samotné baziliky je doplněna zajímavými reliéfními vstupními dveřmi, na kterých můžete hledat jednotlivé výjevy z bible od vyhnání z ráje přes Potopu světa či Jidášovu zradu.
Bazilika je jednou z těch, díky které získala někdejší římská osada své nové jméno. Salcburské arcibiskupství v 9. století psalo o městu pod názvem U pěstí bazilik. Toto pojmenování přešlo nejprve do němčiny jako Fünfkirchen a následně i do češtiny jako Pětikostelí. Biskupský palác v těsném sousedství baziliky založený ku příležitosti založení biskupství samotným svatým Štěpánem prošel také řadou proměn, než získal svou současnou barokní podobu. Na jednom z jeho balkonů dnes stojí netradiční socha maďarského skladatele Ference Liszta.
V roce 1241 byly vybudovány hradby, o jejichž potřebě měšťany přesvědčily mongolské nájezdy. Z nich je dodnes k vidění impozantní barbakán, strážní věž, na který navazuje část dochovaných hradeb.
Již v roce 1367 zde byla založena první univerzita v Uhrách, jen 20 let po pražské Karlově univerzitě. Bohužel ale vítězství Turků u Moháče přineslo její konec a na 150 let se město dostalo pod vládu Osmanů. I přes tuto nepřízeň ale Pětikostelí stále zůstalo významným obchodním, správním a kulturním střediskem. Bylo zde vystavěno deset mešit a sedm džámií (modlitebny spojené s islámskými učilišti). Roku 1566 zde zemřel sultán Sulejman II., který si v roce 1526 podmanil většinu Uher.
Zajímavý kontrast mezi islámem a křesťanstvím představuje největší islámská stavba v Maďarsku, kostel na Széchenyiho náměstí. Na místě středověkého kostela muslimové vybudovali mešitu, ale po pádu jejich nadvlády na tomto území byl hlavní minaret zbourán a stavba přebudována opět na křesťanský, barokní kostel, který ale ničím barokní kostel nepřipomíná. Na kopuli je umístěn půlměsíc, ze kterého však vyrůstá kříž, což symbolizuje vítězství jedné víry nad druhou.
Ve městě se také nachází jediná zcela zachovalá mešita v celém Maďarsku. Pyšní se 23metrů vysokým minaretem a nachází se na Rákoczi út. Pochází ze 16. století. Dnes se v ní nachází modlitebna a muzeum připomínající tureckou nadvládu.
Velký rozkvět město zažilo po roce 1780, kdy získalo statut svobodného královského města. Po rozpadu Rakouska-Uherska sem byla roku 1923 přemístěna maďarská univerzita, sídlící do té doby v Bratislavě.
K průmyslovému významu města se neodmyslitelně váže i rodinná keramička a porcelánka Zsolnay, která se proslavila nejen v rámci Uherska, ale celé Evropy. Je charakteristická svými pestrobarevně glazovanými výrobky. Zejména střešní tašky a obkladové materiály jsou k vidění nejen v Pětikostelí, ale i na stavbách v Budapešti a v jiných maďarských městech. Z blízka si lze tuto unikátně vyráběnou keramiku prohlédnout přímo v historickém srdci města na Zsolnaiově kašně na Széchényiho náměstí nebo v malé saracénské lékárně na Apáca utca 1, která je přímo výkladní skříní Zsolnay.
Samotná porcelánka se ale nachází asi patnáct minut chůze od centra a celý velký areál dnes funguje jako kulturní centrum s muzei, ukázkami prací i interaktivními výstavami. Na kopci nad továrnou můžete navštívit i rodinnou hrobku, která evokuje inspiraci tureckou historií. Zakladatel keramičky si toto místo k poslednímu odpočinku vybral sám a i po smrti tak má přehled o všem, co se v jeho továrně děje.
I díky této keramičce se Pětikostelí stalo Evropským městem kultury pro rok 2010, což přineslo zejména peníze, které bylo možné investovat pro rozsáhlé opravy a rozvoj města.
Do Pětikostelí vede jedna z hlavních maďarských silnic M6 přímo z Budapešti přes Moháč. Vzhledem ke svému významu je ale samozřejmě zabezpečeno i autobusovou a vlakovou dopravou. Cesta z hlavního města trvá kolem tří hodin, proto je dobré vyrazit velmi časně, protože Pětikostelí si zaslouží dostatek času k objevení všech jeho kouzelných zákoutí. Je ideálním cílem na jednodenní výlet, ovšem nesmíte se nechat příliš zlákat nejrůznějšími restauracemi a kavárnami, které vás ukolébají a pokusí se vás přimět zůstat alespoň o den déle, abyste všechno stihli.
