Symbolem Cách je mytická příšera Bahkauv, která přepadá opilé muže a skáče jim na záda. Máme pro vás ale dobrou zprávu. Pokud se vám to s alkoholickým mokem podaří v tomto městě přehnat, nemusíte se bát, že budete Bahkauvem zardoušeni. Naskočí si vám na záda a bude vyčkávat, jak si budete počínat. Pokud se zhroutíte strachy, budete prosit či se dokonce modlit, příšera bude těžší a těžší a náklady se pořádně pronese. Dokonce tak, že ani nedokážete dojít domů. Co máte dělat, abyste se příšery zbavili? Zní to neuvěřitelně, ale je to tak. Musíte pořádně klít a nadávat. Poté bude Bahkauv jako pírko. A pokud jste žena, jste na té správné straně. Protože ty nechala příšera na pokoji. Ale i tak vám radím, pijte s mírou, nikdy nemůžete vědět, jestli tu není ještě nějaká jiná příšera.
Skoro by se tím chtělo zdát, že Cáchy budou hlavním městem rozvernosti a radovánek. Přitom je to naprosto seriozní město, jehož léčivé prameny objevili již římští legionáři. Toto město nedaleko Belgie a Nizozemí si kvůli léčivým pramenům oblíbil i Karel Veliký a je již navěky s tímto místem spojen. Kolem roku 800 z něho učinil hlavní rezidenci své říše. Ne nadarmo dostal přízvisko Veliký. Tento francký král se po staletích stal opět prvním císařem západní Evropy, kdy se mu podařilo sjednotit území dnešního Německa, Francie a severní části Itálie. 
Nejvýraznější stavební památka, kterou po sobě Karel Veliký, známý jako Charlemagne, zanechal v tomto městě. Je to katedrála Panny Marie, která vznikla na místě původní palácové kaple. Katedrála se stala první německou památkou zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO. Karel Veliký nechal vystavět opravdu výstavní dóm, jehož jádro v sobě ukrývá osmiboký prostor podle vzoru byzantských kostelů. Dnes katedrála patří k nejdůležitějším církevním stavbám v Německu. Když vejdete dovnitř katedrály a posadíte se pod více jak 30metrovou kopuli, budete cítit velikost krále, který si mohl nechat dovolit vybudovat takovouto katedrálu. Přesně před 12 stoletími, v roce 814 zde byl její zakladatel pohřben. Však je také toto kulaté výročí všude ve městě vidět a je zde veliká výstava. Chrám ale není spojen jen s Karlem Velikým, 
bylo zde korunováno přes třicet německých králů a císařů. Všichni usedli na trůn, který prý nechal vyrobit i Karel Veliký a sám na něm seděl. A dnešní dendrochronologové tuto informaci potvrdili. Společně s korunovací pomocí královských insignií to bylo nutnou podmínkou k uznání adepta. Tento problém řešili např. Ota Brunšvický s Filipem Štaufským, kteří se ne a ne dohodnout, kdo z nich bude císařem. Jak to tak někdy bývá, historie to vyřešila za ně osobou Fridricha II, který předal našemu Přemyslu Otakarovi I. Zlatou bulu sicilskou. S korunovací v tomto městě je spojen i Karel IV. Ten si pro svoji korunovaci v roce 1349 nechal udělat novou korunu, kterou dnes můžete vidět v místní pokladnici na bustě Karla Velikého. Tato socha je zajisté hřebem památek vystavených v klenotnici domu. Vidět dále můžete spoustu zajímavých relikviářů (včetně slavného Lotharova kříže) či cestovních oltářů. Včetně toho, který obsahuje český štít s vedle ležící lebkou svatého Václava. Karel IV. Při příležitosti narození svého syna Václava věnoval katedrále Panny Marie tolik zlata, kolik novorozeně vážilo. A bylo toho přes čtyři kila, v dnešních cenách skoro 3,5 milionu korun. Tak to už je pěkný dárek i na krále.
Ale i samotné město má co nabídnout. Při procházce středověkými uličkami si určitě všimnete toho, že mnoho obchodů nabízí jakousi podivnou pochoutku. Brzy přijdete na to, že se jedná o zvláštní lokální medový kořeněný perník s cukrovou či čokoládovou polevou a kousky mandlí, který se nazývá printen. Uvidíte ho prodávat v nesčetných variantách včetně podoby Karla Velikého. Na recept se raději neptejte, bývá tajný.
Další výrazná stavba je radnice, postavená na místě původního královského paláce Karla Velikého. Některé části jeho paláce jsou dodnes zakomponovány do její struktury. Fasáda obrácená na sever, směrem k náměstí, byla osazena sochami padesáti německých panovníků, včetně našeho Karla IV, symboly umění, vědy a křesťanství, jejichž kopie ji zdobí podnes. Stavba postupně prošla několika stavebními slohy. Gotický po požáru v 17.století vystřídal barokní, aby se v 19. Století opět navrátila podoba gotická. V patře radnice je veliký sál, který sloužil ke korunovační hostině králů od roku 936 do roku 1531. Dnes je tato prostora využívána ke slavnostnímu ceremoniálu předávání mezinárodních cen Karla Velikého, které dostávají osoby za významné zásluhy spojené s evropským sjednocovacím procesem. Naproti radnici stojí dům Haus Löwenstein, kde v rohovém výklenku je socha svatého Jana Nepomuckého. Na náměstí je pak kopie sochy Karla Velikého ze 17.století, originál se nachází na radnici. Město mělo původně dva okruhy hradeb s jedenácti branami. Dochovali se dvě. Brána Ponttor s obranným prvkem barbakán patřila k vnitřním branám. To brána Marschiertor byla součástí vnějšího opevnění. Brány byly hlídány vojáky, jejichž vedlejší činností bylo vyřezávat floky, dřevěné kolíčky do podešví bot, jak můžete vidět na umné soše nalézající se před bránou.
