Na nejužším místě Dunaje severně od Budapešti se rozkládá malé městečko, spíše vesnice, která již podvakráte vešlo do dějin, řekněme středoevropských. Jde o město maďarských králů Visegrád s pevností na Hradním vrchu a palácem. V roce 1330 zde byl dokončen nový královský palác. O pět let později sem maďarský král pozval významné vládce střední Evropy. Schůzky se vedle maďarské elity zúčastnil i Jan Lucemburský společně se svým synem Karlem, pozdějším římským císařem a králem českým Karlem IV.; polský král Kazimír přijel společně s delegátem papeže. Byli zde též představitelé Bavorska, Saska, Slezska. Výsledkem bylo politické posílení maďarského, českého a polského království. Společná dohoda proti rakouským vévodům upevnila vzájemný obchod, kterému se Vídeň snažila bránit. Nádherná expozice voskových figurín vám na hradě předvede, jak tato schůzka asi probíhala. Jan Lucemburský stojí v brnění u hrany stolu, zatímco mladý Karel rozverně krmí kusem masa psa.
Moderní dějiny si vzali ze 14. století příklad a v roce 1991 se zde sešli představitelé Maďarska, Polska a Československa, aby se dohodli na založení „Višegrádské trojky“, politicko-ekonomické spolupráci těchto zemí. O dva roky později se ze známých příčin trojka změnila ve čtyřku.
Kromě již zmíněného sálu s voskovými figurami můžete na hradě spatřit klasické expozice zahrnující středověké mučící nástroje, ukázku místní flory a fauny a další. Hrad měl dlouhé opevnění, jak se můžete přesvědčit na modelu, jehož součástí byla i Šalamounova věž, jedna z největších a nejlépe dochovaných románských věží ve střední Evropě.
Visegrád má překrásné okolí s protilehlým břehem Dunaje. Určitě si nenechte ujít procházku po okolí. Do samotného Visegrádu se dostanete pohodlně z Budapešti autem po silnici č. 11, můžete pochopitelně použít i autobus nebo vlak.
