Wawelská katedrála, kterou je Katedrální bazilika svatého Stanislava a svatého Václava, je pro všechny Poláky zvláštním místem vydávajícím výpověď o historii polského národa se zvláštním důrazem na náboženské cítění.
Historicky se dotýká samotných základů polské státnosti. Díky těmto jedinečným historickým, uměleckým a národnostním hodnotám je wawelská katedrála považována za jednu z nejvíce důležitých církevních staveb v Polsku. První katedrála na wawelském pahorku byla postavena v době po ustanovení biskupství v Krakově na samotném počátku druhého tisíciletí. Český Přemyslovec Boleslav II. v té době ztratil kontrolu nad tímto územím. Nicméně i další léta byla úzce spojena s českou historií. V roce 1038 se český Achiles, kníže Břetislav I., vydává do Hviezna pro ostatky svatého Vojtěcha. Při této operaci první polské hlavní město vypálí, což způsobí přenesení jeho sídla do Krakova. Jenomže i první kostel na Wawelu Břetislav I. vypálil. Druhá katedrála byla dokončena o zhruba sto let později, tu již jim Češi nechali :-), ne však tak ohnivý kohout léta páně 1305. Brzy na to byla iniciována stavba již třetí katedrály ve slohu gotickém, která přečkala do dnešních dní. K vysvěcení pak došlo 28. března 1364. Wawelská katedrála není jenom jedinečným uměleckým památníkem zaplněným pracemi vynikajících architektů, malířů, řezbářů, ale je i přetrvávajícím živým místem liturgických služeb, které se zde pravidelně konají. Wawelský oltář sloužil ke korunovaci polských králů po čtyři století, vše započalo korunovací polského sjednotitele Vladislava Lokýtka. V těchto místech docházelo vedle korunovací i k dalším významným státním událostem, jakými byly královské svatby, křty i pohřby. Panovníci, kteří sídlili na wawelském hradě se účastnili významných mší v katedrále. Tyto dvě budovy byly spojeny zvláštním průchodem, který byl přístupný pouze panovníkovi a jeho rodině. Nejdůležitější bohoslužby během liturgického roku jsou zde konány dodnes.
Katedrála sloužila za vzor tzv. krakovské gotice, ve které jsou vystaveny i další baziliky ve městě. Na stavbu se převážně použily cihly a kámen. Původní jednotný gotický styl byl později narušen jednotlivými přístavbami, zejména řadou kaplí. Výrazná je zejména Zikmundovská kaple s pozlacenou kopulí. V katedrále se nalézá řada hrobek polských králů. Nejstarší z nich je sarkofág již zmiňovaného Ladislava Lokýtka. Významným místem je i
náhrobek svaté královny Jadwigy (Hedviky). Vedle panovnických ostatků ale bazilika ukrývá i těla dalších významných Poláků jako např. Adama Mickiewicze. V podzemí pak jsou další krypty s ostatky maršála Pilsudského, ale třeba i ostatky prezidenta Lecha Kaczynskeho a jeho ženy Marie, kteří zahynuli při leteckém neštěstí při návštěvě Katyně v Rusku. A když už hovoříme o Katyni, i z té je v podzemí umístěna urna s půdou.
S wawelskou katedrálou je přímo spojen i nejslavnější Polák – Karol Wojtyla, který zde v roce 1946 odsloužil svojí první mši za zemřelé rodiče a bratra. Na den svatého Václava, kterému je také katedrála zasvěcena, zde byl v roce 1958 vysvěcen za biskupa. I později jako již papež Jan Pavel II. navštěvoval katedrálu.
Vedle samotné katedrály a podzemní krypty si ještě zájemci mohou prohlédnout i Zikmundovu věž ze 14.století, kde visí deseti tunový zvon svatého Zikmunda o průměru 2,5 metru. V katedrále je dohromady 8 zvonů. Zvony byly postupně vyráběny od 12. do 17.století. S nejslavnějším Zikmundem jsou ve věži ještě další čtyři zvony. Tři další se nacházejí ve Věži stříbrných Zvonů, která je v jihozápadní části katedrály. Třetí věž – Hodinová (v severozápadním rohu baziliky) obsahuje hodinový stroj a dva gongy, které odměřují celé hodiny a jejich čtvrtiny.
