Zelená citadela architekta Hundertwassera

 

Zajímavé stavby se často stávají symbolem míst, kde se nacházejí. Řada z nich se stala přímo marketingovou značkou daného prostoru. Platí to jistotně pro Eiffelovu věž v Paříži, Empire State Building v New Yorku nebo třeba operu v Sydney. Je zajímavé, že řada neobvyklých budov měla obtížný zrod a některým se to ani nepovedlo a tak vlastně přišly o svojí šanci (možná platí i pro Blob v Praze). Stejně obtížnou periodu si vytrpěla i neobvyklá stavba v Magdeburgu – Zelená citadela.

Magdeburg_citadela_600pxTato stavba také neměla na růžích ustláno a to se nejednalo o nějakou prvotinu neznámého architekta. Extravagantní dílo bylo zpočátku přijímáno Magdeburčany spíše s nelibostí a posměšně jí nazývali „pestrou boudou“. Ale to přeci nemohlo nikoho překvapit, jednalo se o dílo světově známého Friedensreichema Hundertwassera. S jeho jménem je spojená zejména řada staveb ve Vídni (Hunderswasserhaus, KunstHausWien, Hundertwasser Village). A stavby lze opravdu poznat na první ohled, protože pan architekt nesnášel rovnou čáru. Těžko říci, jestli mu ublížil v dětství učitel geometrie, ale pro svůj excentrický pohled na svět měl jednoduché vysvětlení – zkuste v přírodě najít rovnou čáru! A v jednom svém manifestu ji chtěl rovnou zakázat. A tak se ani nejde moc divit, že běžní Magdeburčané byli jeho stavbou nejdříve lehce zaskočeni.

Magdeburg_citadela_pruceli_600pxZačalo se stavět v roce 2003 a dokončeno bylo o dva roky později. Zajímavostí jistě je, že pan architekt se zhmotnění svého díla nedožil. Zemřel totiž již v roce 2000. Zelená citadela se tak stala jeho Magdeburg_citadela_oknaposledním dílem. Ve skutečnosti se nejedná o jednu budovu, ale o ucelený komplex, který obsahuje byty, nádvoří, v dolní části prodejny suvenýrů, galerie a restauraci. Z druhé strany komplexu se můžete vyškrábat do prudšího svahu a přes plot vidět, že obyvatelé mají dokonce i vlastní dětské hřiště (v komplexu je mateřská školka). Na místě této ojedinělé stavby stál původně jeden z prvních východoněmeckých paneláků (ještě předtím zde byl kostel, který byl ale rozbombardován na konci II.sv.války). Bylo jistě chvályhodné ho odstranit a vzniklou proluku zaplnit moderní stavbou, která se stala jistou protiváhou nedaleké gotické katedrály či románského kláštera z 11.století. Jednoznačně je i protikladem k moderním budovám bank a jiných staveb, z kterých čiší chlad a sterilita. Zajímavé je, že Zelená citadela je ve skutečnosti převážně růžová. Zmiňovaná zelená barva nemá reprezentovat barvu fasády, ale vztah k přírodě a skutečně v komplexu můžete spatřit řadu zatravněných ploch, na střeše jsou stromy a všude je Magdeburg_citadela_ARThotelspousta květin. Ani název Citadela nebyl vybrán náhodně. Připomíná pevnost, která zde v minulosti stála. I samotná stavba může pevnost připomínat díky zakončení střechy, které připomíná hradní cimbuří. Věže se zlatými kulovitými střechami jen umocňují pocit, že před váni ve skutečnosti je hrad z nějaké pohádkové říše. Jak je pro Hundertwassera typické, nenaleznete zde opakující se symetrie, okna mají různé velikosti a tvary a to jich zde je prý skoro 900. Každé z nich se opakuje jen třikrát. Dalším výrazným prvkem jsou sloupy (téměř půldruhá stovka), které se opět od sebe výrazně odlišují. Tyto jedinečnosti jdou až do detailů v podobě dveří či klik. Je samozřejmé, že ani půdorysy obytných jednotek nejsou stejné. Těch je zde dohromady 55 a platí se poměrně vysoké nájemné (kolem tisíce euro za byt o 90m2). Přesto se obyvatelé svého privilegia zde bydlet jen tak nechtějí zdát. Všechny byty jsou nájemní, nedají se koupit.

Magdeburg_citadela_pruceli_600pxCitadelu si nemusíte prohlížet jenom z venku. Přístupné jsou obě nádvoří a nakouknout dovnitř můžete i ze zadní části komplexu. Občas bývá umožněn výstup na „věž“ za poplatek 2 €. Můžete se zeptat i na prohlídkové túry. Výklad je jen v němčině a moc toho prý k vidění není. Ze zadní části z náspu můžete alespoň nahlédnout do několika bytů, jinak vám asi nezbyde nic jiného, než se s nějakým nájemníkem seznámit a nechat se pozvat na návštěvu, abyste si mohli vychutnat i další architektonickou perličku – zvlněné podlahy, které mají obyvatelům umožnit vnímat budovu i chůzí. Pokud vás ale opravdu zajímá, jak to vypadá uvnitř, ubytujte se v artHotelu, který je součástí komplexu. A vězte, že je zde 41 pokojů a každý je jiný. To bude pořádná dovolená, než si je všechny prohlédnete.

Magdeburg_citadela_nadvori_600px

2 983 x shlédnuto
About Milan Dvořák 287 Článků
Milan Dvořák je aktivní cestovatel již od mládí. A to už je setsakramentsky dávno 8-) Žil a pracoval v Jižní Koreji a USA. Aktivně procestoval především Asii, přidal k tomu něco z Ameriky a Afriky. Evropa se nepočítá. Rád fotí a filmuje. Zakladatel Poutníka.

1 Zpětné odkazy & Pingbacks

  1. Co vidět v Darmstadtu. Hesensko, Hundertwasser

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.




Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..